Hlavsa byl český knižní grafik a typograf

Osobnost

„Jméno Oldřicha Hlavsy se stalo pojmem, ztotožňujícím umění a typografii.“
— Jiří Šetlík, kunsthistorik

„Jde o to, aby o něco šlo“

— Oldřich Hlavsa, 1963

Oldřich Hlavsa (1909—1995) byl český knižní grafik a typograf, který měl rozhodující vliv na český grafický design druhé poloviny 20. století. V oboru grafického designu pracoval přes šedesát let a množstvím upravených knižních titulů, jejichž počet dosahuje okolo dvou tisíců, zformoval výrazně nové vizuální a významové hodnoty písma a zásadně ovlivnil pohled na ideovou a výtvarnou koncepci knihy.

Centrem Hlavsova výtvarného zájmu se stala kniha. Považoval ji za komunikační prostředek, svébytné umělecké dílo, které působí komplexně. Spojuje dohromady myšlenky, estetický vjem a vyžaduje čtenářovu interakci. Hlavsova koncepce (typo)grafické úpravy představuje na jedné straně pokračování tradice klasické české typografie Karla Dyrynka, Oldřicha Menharta či Methoda Kalába, na straně druhé současně následuje českou avantgardu, dílo Karla Teiga a Ladislava Sutnara. Složky konstrukční a funkční ale dostávají v jeho typografické práci nový obsah: je to přináší především velmi osobitý výtvarný pohled, který buduje knihu či periodikum vždy jako promyšlenou a kompaktní stavbu.

Písmo v hlavní roli

Typografie představuje Hlavsův výtvarný základ a nejdůležitější konstrukční prvek, který staví na roveň obrazu a ilustraci. Svůj vztah k písmu vyjádřil v roce 1965 označením vlastního autorského podílu v tiráži: původní označení obálka, vazba, grafická úprava nahradil jediným slovem typografie. Dnes rozlišujeme mezi grafikem (nebo také grafickým designérem) a tvůrcem fontů — typografem, ale Hlavsa sám sebe vnímal jako typografa a vždy se tak označoval, přestože sám nikdy žádné vlastní písmo nevytvořil.

Ve své tvorbě vždy usilovně hledá nové výrazové možnosti abeced a opírá se přitom o odžitou perfektní znalost „černého“ řemesla. Tu získal jako vyučený akcidenční sazeč i pozdější dlouholetou praxí. Řemeslné zkušenosti a znalosti mu poskytly stabilní zázemí, z nějž vyrůstá Hlavsa jako neúnavný experimentátor a individualista, vedený jedinečnou výtvarnou intuicí, plně využívající technických možností a porušující zažitá pravidla, která bezpečně ovládá.

Experimentuje s knižními formáty, materiály, navrhuje různé skládačky a záložky uvnitř knihy i netradiční knižní vazby, které dodnes udivují ojedinělou konceptuální invencí a současně jednoduchostí realizace. Staví na jednotě protikladů a napětí kontrastů a výsledkem jsou knižní a časopisecké celky, které jsou vytvořeny s obrovským citem pro rytmus a vyjadřují podmanivou dynamiku. Hlavsova typografická řešení dokázala vdechnout opakujícímu se písmovému repertoáru dojem originality, diverzity, očistila je od nádechu historického akademismu.

Typoobrazy

Hlavsův výtvarný projev má často blízko k dobovým nefigurativním tendencím volného umění. Jeho „typoobrazy“ (jak Hlavsovy typografické kompozice nazval Ladislav Sutnar) jsou volným odkazem k písmovým experimentům futuristů a dadaistů či k proudu vizuální poezie a lettrismu šedesátých let 20. století. Zároveň se ale Hlavsa nevzdává sémantické hodnoty slova, litery neodpoutává ze služebné hodnoty komunikačního prostředku. Jsou pro něj objektem s vlastní individualitou, syntézou viděného a myšleného, grafickým záznamem jazyka. Vzniká tak napětí, někdy až rozpor mezi přístupem volného umělce, který pracuje s čistě vizuální hodnotou znaků, a typografem, který má především předat informaci.

Hlavsa díky své jedinečné výtvarné intuici a přirozené inteligenci ve svém oboru nejen držel krok se světem, ale realizoval dílo, jehož kvalita byla od šedesátých let opakovaně hodnocena mnoha prestižními domácími i mezinárodními oceněními. Dlouhá léta se např. umisťoval na čelných místech v soutěži o nejkrásnější československou knihu nebo na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku. Hlavsovu světovost potvrdila už jeho první autorská publikace Typografická písma latinková (1957), připravená společně s Františkem Sedláčkem, která vzbudila u odborné veřejnosti tak velký mezinárodní ohlas, že byla v roce 1960 vydána i v anglické mutaci A Book of Type and Design.

Ostatní přínos

Kromě originálního výtvarného přínosu leží zásadní význam Hlavsovy osobnosti také v tom, že vždy usiloval o pozvednutí kvality vlastního oboru a povědomí o něm. Byl členem řady mezinárodních institucí a komisí pro užitou grafiku, účastnil práce mnoha různých mezinárodních porot v oboru knižní kultury, publikoval a vedl různé kurzy akcidenční či knižní typografie. Bojoval za lepší kvalitu domácí polygrafie a vzdělanosti v oblasti typografie všeobecně. Hlavsova edukační a publicistická činnost vyvrcholila třemi svazky Typographie (1976, 1981 a 1986). Tyto knihy sice zasvětil historii i otázkám soudobého písma, ale současně jsou i rozsáhlou prezentací jeho vlastní typografické práce. I tyto Hlavsovy autorské publikace zaznamenaly mimořádný ohlas odborné veřejnosti a patří dnes k stěžejním dílům českého grafického designu. V roce 1991 Hlavsovo dílo pomyslně završila prestižní Gutenbergova cena města Lipska jako uznání za celoživotní vynikající práci v oboru knižního umění.

— Barbora Toman Tylová

Poslední update — 15. 12. 2016

Dílo

Prolistujte si

O. Hlavsa, Typografická písma latinková, 1957, přebal

Prolistujte si

O. Hlavsa, Typographia 1. Písmo, ilustrace, kniha, 1976, přebal

O. Hlavsa, Typographia 2. Fotosazba, 1981, přebal

O. Hlavsa, Typographia 3. 1986, přebal

F. Hrubín, Černá denice. 1968, přebal

F. Gellner, Hořká láska, 1984, přebal

F. Halas, Tvář rodné země, přebal

V. Holan, Matka, 1969, přebal

J. Orten, Elegie, 1989, přebal

Prolistujte si

J. A. Komenský, Typographeum vivum = Živá tiskárna,
aneb, Lis myšlenky, 1968, přebal

Knižní kultura. Měsíčník pro knižní tvorbu, ediční činnost
a otázky knižního trhu. Roč. 2, č. 11. obálka

Prolistujte si

Plamen, roč. 9, č. 1, 1966, rozložená obálka

Plamen, roč. 6, č. 6, 1964, typografická kompozice

Prolistujte si

Plamen, roč. 6, č. 7, 1964, rozložená obálka

Plamen, roč. 5, č. 4, 1963, rozložená obálka

Prolistujte si

Plamen, roč. 4, č. 4, 1962, obálka

Plamen, roč. 7, č. 12, 1965, rozložená obálka

Plamen, roč. 3, č. 9, 1962, typografická kompozice z rozložené obálky

Plamen, roč. 5, č. 8, 1963, rozložená obálka

Plamen, roč. 11, č. 4, 1969, rozložená obálka | 1914

Plamen, roč. 9, č. 12, 1967, rozložená obálka

Plamen, roč. 6, č. 1, 1964, rozložená obálka

Typografia, roč. 47, č. 6, 1940, obálka

Typografia, roč. 47, č. 3, 1940, obálka

Typografia, roč. 44, č. 3, 1937, obálka

Typografia, roč. 47, č. 6, 1940, rozložená obálka

Typografia, roč. 64, č. 6—7, 1961, rozložená obálka

Typografia, Československé knihy — 1960, roč. 64, č. 3, 1961 rozložená obálka

Typografia, roč. 64, č. 11, 1961, rozložená obálka

Typografia, roč. 50 [spr. 51], č. 1, 1948, obálka

Typografia, Adrien Frutiger, Hermann Zapf, roč. 68, č. 8, 1965, obálka

Typografia, roč. 67, č. 8, 1964, rozložená obálka

Typografia, roč. 63, č. 2—3, 1960, obálka

Typografia, roč. 60, č. 1, 1957, typografická kompozice z přední strany obálky

Typografia, roč. 58, č. 2, 1955, obálka

Typografia, roč. 61, č. 6, 1958, typografická kompozice z přední strany obálky

Typografia, roč. 61, č. 9, 1958, obálka

Typografia, roč. 62, č. 4, 1959, obálka

Typografia, roč. 68, č. 11, 1965, obálka

Typografia, roč. 64, č. 10, 1961, typografická kompozice z rozložené obálky

Ch. Morgenstern, Bim, bam, bum, 1971, přebal

Prolistujte si

Haló je tady vichr — vichřice!. Expresionismus, 1969, přebal

Prolistujte si

F. Halas, Hlad, 1966, přebal

J. Hora, Čas bratr mého srdce, 1965, přebal

V. Holan, Noční hlídka srdce, 1963, přebal

Prolistujte si

K. I. Galczyński, Začarovaná drožka, 1963, přebal

Prolistujte si

G. Apollinaire, Básně—obrazy, 1965, přebal

J. Hiršal — B. Grögerová (ed.), Experimentální poezie, 1967, přebal

E. Einhorn, Flexaret v praxi, 1968, obálka

Prolistujte si

B. Hartl, Inspiromat, 1967, obálka

Prolistujte si

W. Jens, Pan Meister, 1967, přebal

J. Řezáč, Pasáže, 1965, přebal

O. Hlavsa, Typografická písma latinková, 1957, přebal

O. Hlavsa, Typografická písma latinková, 1960, přebal

O. Hlavsa, Typografická písma latinková, 1957, úprava

Zavřít

O. Hlavsa, Typographia 1. Písmo, ilustrace, kniha, 1976, přebal

O. Hlavsa, Typographia 1. Písmo, ilustrace, kniha, 1976, úprava

Zavřít

J. A. Komenský, Typographeum vivum = Živá tiskárna,
aneb, Lis myšlenky, 1968, přebal

J. A. Komenský, Typographeum vivum = Živá tiskárna, aneb, Lis myšlenky, 1968, úprava

Zavřít

Plamen, roč. 9, č. 1, 1966, rozložená obálka

Plamen, roč. 9, č. 3, 1966, úprava

Zavřít

Plamen, roč. 6, č. 7, 1964, rozložená obálka

Calligramofóry, typografická kompozice, publikováno Plamen, roč. 6, č. 7, 1964

Zavřít

Plamen, roč. 4, č. 4, 1962, obálka

Plamen, roč. 3, č. 4, 1962, obálka

Zavřít

Haló je tady vichr — vichřice!. Expresionismus, 1969, přebal

Haló je tady vichr — vichřice!. Expresionismus, 1969, vazba

Haló je tady vichr — vichřice!. Expresionismus, 1969, přední předsádka s deskou

Haló je tady vichr — vichřice!. Expresionismus, 1969, přední předsádka

Zavřít

F. Halas, Hlad, 1966, přebal

F. Halas, Hlad, 1966, vazba

Zavřít

K. I. Galczyński, Začarovaná drožka, 1963, přebal

K. I. Galczyński, Začarovaná drožka, 1963, vazba

K. I. Galczyński, Začarovaná drožka, 1963, přední předsádka

K. I. Galczyński, Začarovaná drožka, 1963

Zavřít

G. Apollinaire, Básně—obrazy, 1965, přebal

G. Apollinaire, Básně—obrazy, 1965, úprava

G. Apollinaire, Básně—obrazy, 1965, vazba

G. Apollinaire, Básně—obrazy, 1965, úprava

Zavřít

B. Hartl, Inspiromat, 1967, obálka

B. Hartl, Inspiromat, 1967, úprava

Zavřít

W. Jens, Pan Meister, 1967, přebal

W. Jens, Pan Meister, 1967, úprava

Zavřít

Chronologie

1909

Oldřich Hlavsa se narodil 4. listopadu v Náchodě jako druhé dítě továrního dělníka Františka Hlavsy (4. 3. 1883—1924) a jeho manželky Marie, rozené Ehlové (19. 2. 1885—únor 1971). Bratr František Hlavsa zemřel v dětském věku (29. 7. 1906—16. 6. 1908).

1915
—
1924

Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Náchodě, rád kreslil a maloval.

1924
—
1928

Vyučen ručním sazečem u firmy Václav Rydlo v Náchodě.

1928
—
1936

Po prezenční vojenské službě v Bratislavě pracoval Hlavsa jako sazeč písma v náchodských tiskárnách Václava Rydla, Václava Lehma a Hugo Lustiga.

1933

Vyšla kniha Josefa Klesla Po přejití vichřic hněvu…. Jde o první doložený titul s Hlavsovým grafickým řešením.

1934

Sňatek se Zdenou Šťastnou (narozena 26. 10. 1912), kterou poznal už v dětství v Náchodě.

1936

Jako odborový důvěrník byl Hlavsa po stávkové akci propuštěn ze zaměstnání a zůstal téměř rok bez práce.

1937

Patrně ke konci roku se Hlavsa přestěhoval z Náchoda do Prahy, kde začal pracovat jako faktor v Kolišově tiskárně Solidarita. Navázal spolupráci s odborným polygrafickým časopisem Typografia, která na různých úrovních trvala až do roku 1966.

1939

Stal se členem redakční rady časopisu Typografia. Navrhoval obálky jednotlivých čísel.

Společně s dalším náchodským rodákem, typografem Josefem Týfou, vstoupil do Reklubu.

1945

Hlavsa odešel z Kolišovy tiskárny Solidarita a nastoupil jako faktor do znárodněné tiskárny Svoboda – Rudé právo: vedl tu přednášky a kurzy, které pořádal Spolek časopisu Typografia.

1946

Po druhé světové válce obnoven časopis Typografia. Hlavsa byl opět členem jeho redakční rady. Zasahoval do obsahového profilu časopisu, prosazoval avantgardní koncepci výtvarné typografie na obálkách i v grafické úpravě, publikoval tu vlastní texty.

1947

Spolu s Ladislavem Trefným se Hlavsa stal vedoucím redaktorem Typografie.

Upravil celý ročník ilustrovaného měsíčníku pro úspěšné podnikání Typ (vyd. Reklamní klub Praha).

1948

Svou pozornost Hlavsa čím dál více soustřeďoval ke knižní tvorbě.

8. duben / Stal se členem KSČ.

Červen / Získal čestné uznání spolku Typografia, vzdělávací ústředny československých knihtiskařů.

1950

V Typografii kromě menších článků publikoval jednu ze svých zásadních studií Sazečský seminář, věnovanou typům písma, jejich kombinaci a sazbě (č. 1).

1951

Hlavsa společně s Ladislavem Trefným opustil funkci odpovědného redaktora časopisu Typografia. V redakční radě ale zůstal, podle všeho ve funkci výtvarného redaktora.

Zahájil svou mnohaletou spolupráci s nakladatelstvím Československý spisovatel.

22. leden / Narozena dcera Jana.

1952

Srpen / Československé závody polygrafické vypsaly a dotovaly první typografickou soutěž na původní československé písmo. Hlavsa byl jedním z iniciátorů této akce a s dalšími předními odborníky (např. Františkem Muzikou nebo Methodem Kalábem) se stal členem Komise pro tvorbu písma.

1953

Od tohoto roku byl Hlavsa pravidelně zastoupen na různých výstavách knižní kultury a typografie v Československu i v zahraničí.

Leden / Hlavsa začal spolupracovat s nově založeným Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU).

1954

Společně s Františkem Sedláčkem připravil souhrnné číslo Typografie s názvem Na věčnou paměť tvůrcům (č. 10—12), které se včetně grafické úpravy stalo základem Hlavsovy autorské knihy Typografická písma latinková, vydané o tři roky později.

Hlavsa znovu zasedá v Komisi pro tvorbu písma.

1955

Hlavsa přešel k nezávislé grafické práci jako samostatný výtvarník-typograf. Zaměřil se zejména na knižní tvorbu.

Od tohoto roku působil Hlavsa v řadě odborných komisí, postupně se stal členem několika nakladatelských výtvarných rad (Československý spisovatel, Mladá fronta, Státní pedagogické nakladatelství, Academia…).

Březen / Účastnil se Více celostátní výstavy užité grafiky na Slovanském ostrově v Praze.

Prosinec—únor 1956 / Vystavoval na kolektivní výstavě 10 let Československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Monumentální umění a plakát v Jízdárně Pražského hradu. Méně

1957

Společně s Františkem Sedláčkem vydal knihu Typografická písma latinková. Publikace shrnula světová latinková písma používaná v polygrafické výrobě, která ovlivňovala evropskou grafickou tvorbu padesátých let.

Hlavsa se stal členem nově vzniklé tvůrčí skupiny Bilance.

Obnovena soutěž o nejkrásnější knihu. Hlavsa byl mnohokráte jejím porotcem a získal zde každoročně i řadu ocenění.

1958

Hlavsa se stal jedním ze zakládajících členů Association Typographique International (ATYPI) v Paříži.

V soutěži Nejkrásnější kniha byl Hlavsa oceněn v kategorii odborné literatury za titul Typografická písma latinková.

17. duben—19. listopad / Světová výstava EXPO 1958 v Bruselu. Hlavsa byl mezi výtvarníky, kteří participovali na jejích přípravách.

1959

Hlavsa nastoupil do funkce výtvarného redaktora nového časopisu Plamen. Za podpory šéfredaktora časopisu Jiřího Hájka se Plamen stal jedinečnou platformou pro Hlavsovy výtvarné experimenty.

Zhruba o polovinu narostl počet knižních zakázek, které Hlavsa realizoval.

Na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku Hlavsa vyhrál zlatou medaili za Typografická Více písma latinková a stříbrnou za úpravu básně Jana Nohy Věčné ruce. Do roku 1982, kdy Hlavsa soutěž obesílal, v ní získal opakovaně řadu ocenění.

Hlavsova práce byla zastoupena na výstavě organizace The Type Directors Club v New Yorku. Méně

1960

Vyšlo druhé, doplněné vydání knihy Typografická písma latinková a také anglická mutace titulu A Book of Type and Design (spolupráce SNTL a nakladatelství Tudor Publishing Co., New York, a Peter Nevill, Londýn).

Československý spisovatel udělil Hlavsovi cenu nakladatelství za dosavadní výtvarnou spolupráci.

Účastnil se druhé členské výstavě skupiny Bilance (Dům Více uměleckého průmyslu, Praha), jeho práce byla také zastoupena

na Mezinárodní výstavě grafiky a experimentální typografie v Amsterdamu.

29. listopad—31. prosinec / Samostatná výstava s názvem Typografie Oldřicha Hlavsy v Malé galerii Československého spisovatele v Praze na Národní třídě. Méně

1961

Nakladatelství Československý spisovatel přišlo s novou ediční řadou Klub přátel poezie (KPP). Základní řada KPP tvoří jeden ze stěžejních pilířů Hlavsova grafického díla.

Aaron Burns předal Ladislavu Sutnarovi Hlavsovu knihu A Book of Type and Design. Publikace byla impulzem k zahájení čtrnáct let trvající korespondence, v níž si Sutnar a Hlavsa vyměňovali Více si své knihy a diskutovali o vývoji typografie.

Stal se členem tří prestižních institucí grafického designu: The International Center for the Typographic Arts New York (ICTA), Society of Graphic Designers of Canada a Art Directors Club Toronto. Méně

1962

Byl zařazen do šestisetstránkové publikace Who is Who in Graphic Art, vol. 1, kterou vydalo curyšské nakladatelství Amstutz & Herdeg Graphic Press.

Nakladatelství SNKLU zahájilo novou edici obrazových monografií výtvarníků Malá galerie ve výhradní Hlavsově úpravě, který navrhl i typografickou značku řady.

Další nárůst realizované knižní tvorby. Více

11.—24. březen / Samostatná výstava Hlavsovy knižní grafiky v náchodské knihovně. Méně

1963

Vyšla odborná publikace Karla Wicka Pravidla matematické sazby v Hlavsově grafickém řešení. Titul měl i anglickou mutaci a stal se učebnicí polygrafických učilišť i v západní Evropě a Spojených státech amerických.

Stříbrná medaile z Mezinárodního bienále knihy a grafického umění v São Paulu.

Založena mezinárodní přehlídka grafického designu Bienále Více Brno. Hlavsa se podílel na přípravách prvních výstav a prostředkoval kontakty s předními odborníky. Méně

1964

Členem redakční rady měsíčníku Knižní kultura.

Získal cenu nakladatelství Československý spisovatel.

Říjen / Členem mezinárodní výběrové poroty výstavy TypoMundus 20 v Torontu, která zahrnovala 12 předních osobností tehdejšího grafického designu, jako byli Anton Stankowski (Německo), Lou Dorfsman (USA), Piet Zwart (Nizozemsko) a Hermann Více Zapf (Německo). Výstava Typomundus 20 se stala první mezinárodně hodnocenou přehlídkou světové typografie. Méně

1965

Hlavsova práce zaznamenala mimořádný úspěch na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku: získal dvě zlaté, tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čestné uznání. Také se tu osobně poznal s typografem Janem Tschicholdem.

Navrhl typografická loga pro nakladatelství Academia a pro Art centrum.

Účast na třetím bienále v São Paolu (Hlavsovy knižní úpravy Více oceněny dvěma stříbrnými medailemi) a v umělecké soutěži k 20. výročí osvobození Československa (cena hlavní poroty za typografickou tvorbu).

1.—9. říjen / Z Hlavsova podnětu se ve výstavní síni Státního nakladatelství technické literatury uskutečnila výstava Hermanna Zapfa a Adriena Frutigera nazvaná Písmo a typografie.

Říjen / Výstava Typomundus 20 slavnostně zahájena v New Yorku. Expozici doprovodila stejnojmenná publikace. Typomundus 20 udělil Hlavsovi čestné uznání za mimořádný přínos pro rozvoj grafického umění 20. století. Méně

1966

Stal se členem výtvarného spolku Hollar.

Zasedal v mezinárodní jury Report-ICTA ve Frankfurtu nad Mohanem.

Vystavoval na Bienále užité grafiky v Brně, kde získal Velkou cenu Bienále. Oceněn také v soutěži Nejkrásnější knihy i opětovně na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku.

Červen / Samostatná výstava Více Typografie v galerii Grafički kolektiv v Bělehradě.

Srpen / Účastnil se skupinové výstavy Bilance ‘66 v pražském Mánesu.

Září—říjen / Participoval na přehlídce Aktuální tendence v československém užitém umění a průmyslovém výtvarnictví v Praze (Obecní dům), Londýně, Mohuči a Lublani.

Prosincovou obálkou uzavřel Hlavsa svou téměř třicetiletou spolupráci s časopisem Typografia. Méně

1967

Na vlastní žádost ukončil spolupráci na grafické úpravě časopisu Plamen. Do zastavení měsíčníku v roce 1969 realizoval už jen několik obálek.

1968

Československý spisovatel zahájil novou edici Bohemia. Hlavsa byl autorem myšlenky vzniku této řady, navrhl i její značku.

Oceněn v soutěži za nejkrásnější knihy roku 1968, na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku obdržel zlatou literu za Vlastivědu pro 4. ročník.

Konec působení výtvarné skupiny Bilance.

Členem výběrové jury Více Umělecké komise, která vypsala soutěž na písmo pro vědeckotechnickou literaturu.

3. září—20. říjen / První členská výstava Klubu knihy v galerii Československého spisovatele. V otázkách ankety otištěné jako textový doprovod výstavy, Hlavsa kriticky hodnotí současný stav užité grafiky. Méně

1969

Ukončil členství ve Svazu československých výtvarných umělců.

Získal bronzovou medaili za knihu Jana Amose Komenského Živá tiskárna aneb Lis myšlenky v soutěži Nejkrásnější knihy světa v Lipsku.

Vyzván Jiřím Šetlíkem, tehdejším ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea, ke zpracování loga této instituce. Typografickou značku, která se používala až do roku Více 1999, doprovodily i další grafické tiskoviny a označení budovy.

Navrhl koncept edice Prstýnek, nové řady Československého spisovatele zaměřené na kolibří vydání milostné poezie.

Červen / V Praze se konal 11. kongres mezinárodního typografického sdružení ATYPI. Hlavsa byl s René Muratem, Stanislavem Maršem a Jiřím Rathouským členem organizačního výboru. Méně

1970

Nakladatelství Obelisk zahájilo novou edici Galerie Obelisk v podobě velkoryse pojatých výtvarných svazků ve výhradní Hlavsově úpravě.

Hlavsovy knižní úpravy zhodnoceny stříbrnou medailí na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku.

Získal cenu nakladatelství Odeon za grafickou úpravu Sebraných spisů Vladimíra Holana a edice Malá galerie.

Duben—květen / Ministerstvo Více kultury ustanovilo Hlavsu československým delegátem v mezinárodní porotě soutěže nejkrásnějších knih v Moskvě, kde také vyhrál dvě první ceny. Méně

1971

Zlatá medaile za knihu Lenin 100 na Mezinárodní výstavě knižního umění Lipsko v soutěži pro úpravce knih na téma V. I. Lenin.

Vyšel první svazek edice české klasické prózy a poezie Slunovrat s výhradním Hlavsovým výtvarným řešením.

19. leden—28. únor / Zastoupen na kolektivní výstavě SČUG Hollar Grafika 71 v pražském Mánesu; výtvarný spolek byl ještě Více tohoto roku zrušen.

Na vlastní žádost zrušil své členství v KSČ. Méně

1972

Získal cenu Ministerstva kultury ČSR na pátém Bienále užité grafiky v Brně za knižní typografické realizace.

Březen / Společná výstava Písmo a kniha O. Hlavsy a Josefa Týfy, uspořádaná galerií Bauersche Giesserei ve Frankfurtu nad Mohanem.

14. červen—17. září / Vystavoval na pátém Bienále užité grafiky v Brně a v Benátkách.

Zrušení členství v KSČ se sice Více neodrazilo v množství realizovaných zakázek, ale přineslo Hlavsovi řadu komplikací, vydání některých titulů bylo pozastaveno. Méně

1974

K Hlavsovým 65. narozeninám přispěli filozof Karel Kosík, básníci Jaroslav Seifert a Ivo Štuka, výtvarníci Jiří Rathouský, Zdeněk Sklenář, Vladimír Tesař, Josef Týfa, Karel Wick, Hermann Zapf a Josef Zíka do soukromého tisku v úpravě Rostislava Vaňka s hlavním textem Jiřího Šetlíka.

1976

SNTL vydalo první svazek Hlavsovy knihy Typographia s podtitulem Písmo, ilustrace, kniha, ve kterém Hlavsa shrnul své zkušenosti s klasickými písmy knihtisku a vzdal hold historii a hodnotám 500 letům knižního vývoje. Publikaci realizoval ve spolupráci s Karlem Wickem a Jiřím Šetlíkem, jehož jméno ale v tiráži z politických důvodů nebylo uvedeno.

6. červen—26. září / Vystavoval na sedmém Bienále užité grafiky v Brně.

1977

Za grafické řešení šestijazyčného Polygrafického slovníku autorů Antonína Rambouska a Antonína Peška oceněn bronzovou medailí v soutěži Nejkrásnější knihy světa v Lipsku.

1979

Úprava publikace Typographia 1 a Halasovy knihy Naše paní Božena Němcová (Československý spisovatel, 1979) získala na Mezinárodní festivalu knihy v Nice stříbrného orla.

1981

V SNTL vyšla Typographia 2. Jádrem knihy jsou opět ukázky písem. Hlavsa se tentokrát zaměřil na techniku fotosazby a konfrontoval klasické latinkové abecedy s vlastním výběrem aktuálních abeced, které byly pro fotosazbu navrženy.

Upravil svůj poslední titul základní řady KPP v původním čtvercovém formátu.

1982

Hlavsa zařazen do druhého dílu odborné publikace Who is Who in Graphic Art.

14. srpna / Narozen vnuk Jan Kočvar.

1984

Hlavsova tvorba sklidila cenu kritiky na jedenáctém Bienále užité grafiky v Brně.

4. listopad / Převzal státní vyznamenání za vynikající práci za původní tvorbu v oblasti typografie a úpravy krásné knihy.

Listopad / Samostatná výstava svazků edice Bohemia v Malé galerii Československého spisovatele v Praze.

1986

SNTL vydalo poslední svazek Hlavsovy trilogie Typographia, věnované historii a otázkám soudobého písma a knihy. V závěrečném svazku shrnul Hlavsa zejména poznatky polygrafie ve vztahu k fotosazbě, a to opět přímo v ukázkách konkrétních grafických řešení.

24. dubna / Jmenován zasloužilým umělcem.

1988

Hlavsa se přidal ke sdružení Typo&; ve dnech 6. června—31. července byl zastoupen na jeho šesté výstavě v Moravském muzeu v Brně.

Získal cenu Polygrafického průmyslu Praha a časopisu Typografia.

1989

Klesá počet Hlavsových knižních zakázek. Do roku 1993 vycházejí většinou svazky v zavedených edičních řadách či opětovné vydání úspěšných titulů ve stejné grafické úpravě.

Stal se členem obnoveného Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

5. květen—2. červenec / Hlavsa se účastní další výstavy Typo&, konané ve výstavní síni Kruhu priatelov českej kultury v Bratislavě.

1990

Získal poslední ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku.

7. červen—29. červenec / Účastnil se poslední výstavy sdružení Typo& v Galerii Václava Špály.

Listopad / Měl samostatnou výstavu ve výstavní síň nakladatelství Odeon v Praze.

1991

Laureátem prestižní Gutenbergovy ceny.

1992

Štyrského svazkem Poesie skončila edice Bohemia.

Zemřela Hlavsova žena Zdena.

17. listopad—11. prosinec / Účastnil se kolektivní expozice Book Design in Prague, 1960–1990 v Herb Lubalin Study Center of Design and Typography v New Yorku.

1993

Po restituci byl Hlavsův ateliér na Národní třídě navrácen hraběti Kolowratovi, Hlavsa v pronájmu skončil.

1995

27. prosinec / Oldřich Hlavsa umírá v Praze po krátké nemoci.

Ohlasy

Adrian Frutiger

švýcarský typograf (*1928—2015)

z korespondence, 1. srpna 1957

Velmi vážený pane Hlavso,
bylo pro mne velkým překvapením, když mi pošta doručila Vaši knihu Typografická písma latinková. Kromě mého srdečného díku bych Vám chtěl projevit můj upřímný obdiv Vaší práci. Považuji ji za jedno z vynikajících děl tohoto druhu, které převyšuje většinu děl evropské produkce svým vkusným uspořádáním, a především svým bohatým obsahem. Udivuje především to, s jakými obtížemi jste se musel potkávat při sbírání materiálu ze Západu. […] Je mi velkým potěšením, že jsem získal spojení s Vámi. Se srdečnými pozdravy a ještě jednou mnoho díků.

Max Caflish

německý typograf, kaligraf (*1916—2004)

z korespondence, 1957

Milý pane Hlavso!
Chtěl bych Vám srdečně poděkovat za zaslání knihy Typografická písma latinková, jakož i za Vaše přátelské řádky. […] Zase znovu lituji, že nejsem mocen češtiny. Ovšem čistě typografické prvky mohu dobře posoudit. A tu bych Vám chtěl hned gratulovat nejen k sestavení obsahu, nýbrž také především k velmi krásné typografické úpravě knihy. Je již potěšením, jak šťastně se povedlo sloučení kresby a typografie. Použití písma se vydařilo co nejlépe a poskytuje učícímu se enormní podněty. Že jsou přitom vysvětlovány i dějinné vztahy, je pro učební knihu velmi k doporučení. Všeobecně je to velmi „fajnová“ publikace. […]

Albert Kapr

německý typograf, kaligraf (*1918—1995)

z korespondence, léto 1957

Milý Oldřichu,
konečně jsem po svém návratu z dovolené obdržel Vaši knihu [Typografická písma latinková], kterou jsem již dříve spatřil u pana Zapfa ve Frankfurtu.
Mou poklonu a gratulaci — je skutečně vynikající! Obal, předsádka, titulatura a ty tisícinásobné nápady a příklady jsou svým způsobem nepřekonatelné. Zde se slučuje vědění a umělecká výrazová síla v jediný celek. […] Podařilo se Ti to, je to klasické a současně moderní v jednom celku. Vaše kniha je pro zahraničí symbolem výkonné schopnosti české typografie. Měla by se bezpodmínečně přeložit do angličtiny a i do němčiny.

Paul Standard

americký kaligraf, odborný publicista (*1896—1992)

z korespondence, 16. 12. 1957

Právě došel od Vás výtisk knihy Hlavsa a Sedláček [Typografická písma latinková], která opravdu potěší každého milovníka tištěného slova. Je to nejen ke cti autorovi a nakladateli, ale i opětné potvrzení, že Československo je neměnící se genius na tištěnou knihu a to i v době, kdy jiné státy /jako můj vlastní/ jsou nesmělé a váhající v takovýchto podnicích. Tato kniha je nanejvýš velmi praktická svými hromadnými ukázkami písem dnes upotřebitelnými pro knihtiskaře. […] V angličtině neznám jediného díla, podobného rozsahem a kvalitou: a mohlo by se užívat taky v našich odborných školách, jestliže by text knihy byl také v angličtině.

Jan Tschichold

švýcarský typograf, učitel, spisovatel (*1902—1974)

z korespondence, 22. června 1965, Basilej, Švýcarsko

Milý pane Hlavso,
bylo mi ctí a potěšením se s Vámi v Lipsku blíže seznámit, doufám, že se uvidíme častěji. […]

Ladislav Sutnar

český designer, typograf,
žijící od roku 1939 v NY, USA (*1897—1976)

z korespondence, 5. 1. 1966, NY, USA

Vaše výtvarné návrhy ukazují (jak sám asi dobře víte) vždycky neúnavné experimentování a stálou vynalézavost. Demonstrují i překvapující vývoj ke větší a větší svobodě a volnosti, pokud jde o využití možností typografického materiálu. Stávají se čímsi, čemu by se snad mohlo říkat (při nedostatku jiného názvu) „typoobrazy“. Ale jméno nebo „nálepka“ nejsou důležité. To nejdůležitější je, že jsou zajímavé a že si zaslouží i chválu pro jejich hodnotu.

z korespondence, 6. 5. 1968, NY, USA

Jako když se pustí turbína na špacír… Ta tvořivá, organizační horečka. A nevyčerpatelný elán!… — Gratuluji!

Jaroslav Seifert

český básník, spisovatel, novinář a překladatel,
nositel Nobelovy ceny za literaturu (*1901—1986)

[OH65] příležitostný tisk, 1974

Na tak zvané bibliofilie si sice nepotrpím, ale jsem rád, když je kniha krásná uvnitř i zevně. Vždyť je-li krásná uvnitř, vždycky si to zaslouží! A tak volám: ať žije pan Hlavsa!